Marocká zima1

Před cestou bádá co ještě sebou.
Pastu, mýdlo? To jistě jiní vemou.
Ale co dřevo, drahý? Drahý.
Radši povezu si třísky z Prahy.
Jaký to řeka dala dar mi?
Hmmm .. endemitske parmy.
Rybička čerstvá, slaďounce chutná,
degustace fauny nutná.
A když všichni balí stany,
vosmahne je ještě z druhé strany.
Vedení už hází nedočkavá očka,
,,to už jedem? Ále, kdo si počká, ..."
Chálka slušná, vskutku vskutku,
Patnáct rybek plave pupku.
Budík v mobilu není?
Nebo nepochopil zas srazu znění,
že zas a znova poslední do busu
dojde, kéž by v poklusu.
Jeden týden, dva a ňáká změna?
Třeba... Naučil se sousedů jména?
,,Nač memoroval bych tyhle davy?"
Radši buší na jejich hlavy
ve snaze poslat epinu.
Nu, sere celou skupinu.
Jak bolest nohy zaženu?
Probudím spící Růženu,
zdrancuju její křeslo,
Prudit a štvát je mé heslo.
Vaněk se ptá, nemá-li někdo kudlu. ,, Cože,
Cože?" Tomáš ihned vrhá nože
k hloučku kluků. Téměř začal prudkou hádku,
když ostří málem skončilo jednomu v zadku.
Ten svůj pach jen těžko skryje,
vždyť čpí víc než květ raflésie.
Už i zadek busu ví, že
Tom bojí se vody jak čert kříže.
Člověk by řekl, že nic proti gustu,
ale teď už ani komár tu krustu
špíny neprobodne. Za to much
kolem hejna stohlavá. ten puch.
Mastné vlasy, slepené chlupy,
jeho odér sráží i z nebe supy.
Vyber zbraň. Meče, kuše, hole?
Volím mrtvé batole!
Takové mimčo ve správných rukách
a sok zomre v hrozných mukách.
Diví se, že naň otevřu pusu
ve chvíli, kdy šermuje nožem v busu
jedoucím. Vždyť já umím s ním od svých šesti,
to je jak zakázat mi mé pěsti.
Vůbec nevím, proč smějí se mi oni,
šak krájel jsem i na jedoucím koni.
Poslední sprcha, nebo první?
Mnozí cítí rozdíl mezi nima,
avšak pro Mráze jsou to synonyma.
Po dvou týdnech prvně omyl svoji držku,
proběhla i sbírka svršků,
pro to naše zvířátko.
Z vody vylezl zakrátko,
Dokonce i mýdlem podpořil svoji píli.
A nyní hle! Gandalf bílý!
Není celník? Rychle rychle, venku kouří!
Jen jeden se štěstí bouří.
Zatím co všichni faunu floru prováží,
Tom nelení a odváží
se zakročit a zastavit toto bezpráví,
přikročí ke zřízenci a praví.
,,Prosím, váš kolega snad už hodinu
Neobsluhuje tu mašinu."
Naštěstí z Gandalfa částečně setřel vinu
fakt, že pán neuměl angličtinu.
Ten vůl má nižší IQ než kámen.
Ámen
Na našich místech někdo sedí?
Snad nebudem tu jako sledi
v konzervě. Na Tomově místě stará paní,
tak utrhnul se hnedka na ni.
Na stařenku prská, plive síru jako saň,
,,tohle je moje místo, já zaplatil si zaň!
Uhněte se svými věcmi,
ja mám právo sedět," přece mi
bába neuzme místo přes ten zmatek.
Ach, ten náš nevychovaný spratek.
Poslední cesta, rozloučit se s davem,
ale hlavně s naším dutohlavem.
Nalijme si čistého vína,
že s tím zjevem někdy i psina
byla. Kdybychom pominuli
jak se k němu mouchy vinuly,
jeho názory dementa,
nesmazatelná mementa.