[Verse 1] बाह्रै बजेको चियोगफाल टोलभरि हल्लिन्छ हावा आमाको कपालमा सेतो फुल बुबाको नयनमा गाउँको थाहा
[Chorus] यो मेरो गाउँ सानो संसार ढुंगामाथि धुलो आकाश बराबर माथि टुक्री उड्छ मुटु यही रहन्छ फर्केर आउँछु कसम येही बस्छ
[Verse 2] खोला किनारको पुरानो बाटो नाङ्गो खुट्टाले सम्झिन्छ माटो साथीहरू टाढा नम्बर नै हरायो तर उही घण्टीले साँझ पुकार्यो
[Chorus] यो मेरो गाउँ सानो संसार ढुंगामाथि धुलो आकाश बराबर माथि टुक्री उड्छ मुटु यही रहन्छ फर्केर आउँछु कसम येही बस्छ
[Bridge] तँ परदेश म यो देहात दुई टुप्पोको तानाबाना भोलि फेरि मेलापातमा फेला पर्छौँ यही चनाना (ओ हो)
[Chorus] यो मेरो गाउँ सानो संसार ढुंगामाथि धुलो आकाश बराबर माथि टुक्री उड्छ मुटु यही रहन्छ फर्केर आउँछु कसम येही बस्छ
A zene stílusa
folk, Gentle Nepali folk ballad with male vocals, led by fingerpicked acoustic guitar and mandali-style madal groove. Soft bansuri phrases answer the vocal lines; sarangi swells in the chorus. Verses stay intimate and close-mic’d, chorus opens with group harmonies like a village courtyard singalong. Light chimta and subtle handclaps rise in the bridge for a small celebratory lift, then everything drops back to voice and guitar for the final hook., nepali