Stáří

Venku je čas, ječí a šílí,
Chvátá a bourací a každou chvíli
Se z něj rodím já.

Chvíli jsem já, pak chvíli on,
Mně, tak jako tobě se nevyhne skon,
Každému vyprší čas.

Já žijí dál, však jiný žil krátce,
Život je přítel i kat, proradný zrádce.
Každému jinak měří.

Zas jsem tu sám, jen nikdo tu zbyl
A do času samého každý se vpil,
Jen na čekám dál.

A čekám roky, tisíce dní
A o mé smrti jen život sní.
A Dává si na čas.

Vlasy mi blednou, kosti se lámou,
Život mnou hází si jak se suchou slámou.
Já chtěl bych jen spát.

Usednu v trávu, úskočný čin se k zápěstí šine
A z mého těla se životní síla pomalu řine.
Doufám jen, že tam bude líp.