Míša

(1. sloka)
Míša má ďolíčky, když se směje,
lumpárny dělá, svýma očima radostně se dívá.
v bazénu skáče, hladinu rozvíří,
vodní radovánky, v tom se mu líbí.
(2. sloka)
Rád provokuje bráchu, dělá mu naschváli,
s úsměvem v očích, je to malý král,
zlobí s dobrou náladou, vždy nás pobaví,
v té jeho roztomilosti, vaše srdce roztají.
(Refrén)
Míšo, Míšo, s ďolíčky na tváři,
všechno kolem tebe je tak jasné, jak září,
s mlsným úsměvem a pohledem bláznivým,
tvá radost je nakažlivá, jsme tvoji diváci všichni!
(Refrén)
Míšo, Míšo, s ďolíčky na tváři,
všechno kolem tebe je tak jasné, jak září,
s mlsným úsměvem a pohledem bláznivým,
tvá radost je nakažlivá, jsme tvoji diváci všichni!
(Závěr)
Míšovu smíchem svět se rozzáří,
s malými lumpárnami, co jej v srdci váří,
v každém úsměvu, co nám dává,
jeho šarm a kouzlo, to nás stále baví!